Dříve chodili lidé do divadla na opery a operety. Někoho to bavilo a někdo považoval svou účast za nezbytnou. Dnes je velkou módou chodit na muzikály. Pro někoho je to opravdový zážitek, pro někoho je to nezbytná součást společenského života. Vlastně je to stále stejné.
o   Muzikál tu s námi není příliš dlouho.
o   Za jeho předchůdce se považuje opereta.

Opereta je hudebně dramatický divadelní útvar, který má zábavní ráz.Střídá se v něm mluvené slovo a zpěv. Jako ve zmíněném muzikálu. Opereta je vlastně kombinace činohry a opery. Jsou lidé, kteří říkají, že opeře nerozumějí, ale opereta je pro ně daleko srozumitelnější. Je to i tím, že opera je většinou na vážné téma, zatímco opereta je tak trochu komedie.

Offenbachovy geniální nápady

Pokud bychom chtěli zjistit, odkud se opereta vzala, museli bychom jít po jejích stopách až do Paříže, kde bychom navštívili jarmareční trhy. Tam se v sedmnáctém století začala objevovat pouliční divadla, která známe i z naší historie. Jedním z nejznámějších operetních skladatelů je bezesporu Jacques Offenbach, francouzský skladatel německého původu.
o   Někdy je nazýván tvůrcem operety.
o   Je to ale velice nadnesené a je to spíše myšleno jako pocta tomuto výjimečnému umělci.

Offenbachovy operety jsou dodnes velice ceněny pro svou melodičnost, veselost a dynamičnost. Offenbach přímo sršel geniálními hudebními nápady. Co by jiný skladatel rozendal do několika děl, to on měl v jednom jediném. A stále přicházely nové a nové nápady. Nejslavnějším a dodnes velice často hraným dílem je opereta „Krásná Helena“. Dalším slavným dílem je „Orfeus v podsvětí“. V této rozpustilé operetě zazněl nejslavnější kankán. Posledním Offenbachovým dílem jsou „Hoffmanovy povídky.“ Práci na tomto díle však přerušila skladatelova smrt. Jeho díla jsou však nesmrtelná.