„Cukr káva limonáda“ – toto zaříkadlo jste mohli zaslechnout na pionýrských táborech nebo mezi kamarády ve volných dnech. Její znění bylo přesně „cukr káva limonáda čaj rum bum“ a jeden z hráčů toto říkadlo pronášel nahlas, zatímco ostatní byli od něj vzdáleni zhruba 25 metrů a v průběhu zaříkávadla se k němu měli přiblížit pouze rychlou chůzí. Zaříkávač byl k ostatním otočený zády a na slovo „bum“ se prudce otočil. Kdo se na toto slovo ještě hýbal, byl odesílán znovu na startovní čáru. Vyhrál ten, kdo se nejdříve přiblížil vyvolávači.

Vyvolávání – Hráči vytvoří menší kruh kolem posledního z nich, jež drží v ruce míč. Ten jej prudce vyhodí do výšky nad sebe a zvolá „Volám, volám, volám –  Honzu!“ (Jméno je libovolné a je to jeden z jeho spoluhráčů). Pokud je Honza dostatečně bystrý, stihne míč chytit ještě před jeho dopadem na zem a pověří vyvoláváním jiného hráče. Když míč nechytí, ostatní mezitím prchají od něj a teprve až jej vezme do ruky, zavelí „Stop“. Ostatní se pak musí zastavit a dotyčný si pak vybere (nejbližšího) a toho se snaží míčem zasáhnout. Pokud jej mine, obdrží trestný bod a za čtyři trestné body získá nějakou hanlivou přezdívku.

Házená se šiškami – dvě družstva dětí hrají v lese proti sobě, děti jsou oblečeny do stejnobarevných dresů (např. bílých a modrých triček). Každý hráč má u sebe tašku přes rameno nebo větší ledvinku naplněnou šiškami, které hází po protivnících. Jednotlivá družstva mají v lese zabraná území a každé z nich má na svém „pozemku“ na stromech ve výši očí přilepené papírové štítky. Na každém štítku je napsáno jedno slovo s pořadovým číslem a štítek je otočen rubem navrch. Protihráči musí proniknout bez zásahu šiškou na nepřátelské území, přečíst všechny štítky tak, aby si slovo zapamatovali i s pořadovým číslem, přičemž se štítky nesmí odnášet a musí zůstat na svých místech. Každý zásah šiškou vrací hráče zpět za hranice území. Vyhrává ten oddíl, který jako první rozluští nápis sestavený se slov v přesném jejich pořadí.